Milí přátelé,
přiznám se, že jsem se při psaní tohoto úvodníku dostal tak trochu do úzkých. Úvodníky jsem totiž vždy přeskakoval, a tak vlastně nevím, co se v nich má psát. Když už se mi ale dostalo této příležitosti, rád bych se s vámi podělil o své první dojmy ze Sušice a okolí.
Když mi pan biskup řekl, že by byl rád, abych se na nějaký čas přesunul do Sušice, hned jsem si otevřel mapu, abych zjistil, kde přibližně leží. Rychle jsem si uvědomil, že se v rámci naší diecéze snad ani nemohu ocitnout dál od svého domovského Pelhřimova či od Českých Budějovic, kam často jezdím. Přiznám se tedy bez mučení, že se ve mně objevila malá úzkost. Bude to dobré? Zvládnu náročnost periferie, mnoho farností s malým počtem lidí, administrativu spojenou s mými čtyřmi farnostmi na Šumavě a k tomu zase nové, úplně neznámé prostředí?
Naštěstí jsem o sušických farnostech vždy slýchal jen dobré věci a musím říct, že se mi to – alespoň zatím – potvrzuje. Především se mi všude dostalo velmi milého přijetí – ve velkém kašperskohorském kostele, v malé hartmanické komunitě, v Domě sv. Vintíře, ale i dole v Sušici. Chtěl bych poděkovat za mnohá milá gesta – od prostého úsměvu či povzbudivých slov, až po pozvání na skleničku nebo pomoc s vymalováním bytu. Velmi si toho vážím a musím říct, že mi to zásadně usnadňuje začátky mezi vámi.
Dobrý pocit mám také z pastoračního potenciálu, který tu jednoznačně vnímám. Jsem tady sice teprve měsíc, ale začínám poznávat, že je zde touha po Bohu a duchovním životě – nejen u dospělých, ale také u mladých lidí. Pokud budu moci být při vašem hledání nápomocen, velmi rád se toho chopím.
No a nakonec je tady Šumava. Jako amatérský sportovec mám přírodu moc rád a kdykoli se v ní mohu proběhnout nebo provětrat kolo, hned té příležitosti využiji.
Jaký je tedy můj první dojem ze Sušice a okolí? Jednoznačně pozitivní – a to především díky vám. Těším se tedy na to, co tady společně vymyslíme.
Vojtěch Razima
Publikováno ve Farním listu září 2026 Farní list září 2026 (6.04 MB)
